Historie školy
Už od 17. století měly drozdovské děti možnost získat základy školního vzdělání, pokud se za ním vypravily do blízkých Cerhovic. Tam se vyučovalo už po 30 lete válce, patrně od r. 1648. V 19. století už byl zájem o vzdělání takový, že museli v Cerhovicích postavit novou školu. Vysvětili a do užívání ji dali v r. 1821 a za 40 let už museli uvažovat o přístavbě, protože škola nedostačovala množství žáku. Před přípravou stavby se vydražovali dodavatelé stavebního materiálu. Dovoz kamene si tenkrát vydražil Václav Šoltys z Drozdova za 2 zlaté 60 krejcarů za sáh, při vyvolávací ceně 4 zlaté. Od r. 1889 žádal Drozdov o samostatnou 2 třídní školu, ale okresní školní rada, než žádost vyřídila, se napřed zeptala v Cerhovicích, jaký názor tam na odškolení Drozdova mají. Ti předložili takové námitky, že na základě vznesených připomínek okresní školní rada žádost drozdovských občanů zamítla. Zástupci Drozdova svou žádost zopakovali o rok později znovu, ale opět bez úspěchu. Počkali tedy na vhodnější příležitost. Ta se naskytla už za 6 let. Cerhovická škola se opět měla přistavovat, protože žáků přibývalo a místa bylo málo. Tehdy zástupci Drozdova proti tomu protestovali a odmítli na stavbu přispět s poukázáním na to, že kdyby jim bylo povoleno odškolení, ubyli by v cerhovické škole žáci a přístavba by nebyla nutná. Vleklé jednání, které občas hrozilo přerůst do sporů, trvalo až do r. 1902. V tomto roce školní úřady povolily zřízení 3 třídní školy v Drozdově s tím, že samota Sušárna, patřící ke katastru Líšné sem bude přiškolena. Zástupci obce s tím souhlasili a hned v r. 1903 ustavili místní školní radu a 8. 5. 1904 se začalo se stavbou školy. Téměř neuvěřitelné je to, že v r. 1905 se už ve škole učilo. Nová budova byla patrová. V přízemí se nacházel byt pro řídícího učitele, l učebna a 2 kabinety, v patře byly 3 učebny. U školy založili školní zahradu, jejíž součástí byla školka ovocných stromů a zelinářské, okrasné a ovocnářské oddělení. Děti měly možnost používat nejen zahradu, ale také letní cvičiště. Učebnice se žákům půjčovaly, pouze nejchudší děti měly nárok i na další školní potřeby. Od r. 1907, kdy vznikl spořitelní a záložní spolek, dostávali od něj všichni prvňáčkové vkladní knížku s obnosem 5 korun. Při drozdovské škole vznikla v r. 1905 školní knihovna, jejíž knihy se dělily do 2 oddělení: učitelského a žákovského. V r. 1927 učili v Drozdově 2 učitelé a v jejich knihovně se nacházelo 59 knih. Žákovské oddělení obsahovalo 74 svazků, které si mohly děti přečíst. Za rok si vypůjčily 588 knih, což je při počtu 82 žáků, více než 7 knih za rok na l žáka. Možná, že se to někomu zdá málo, ale dobře víme, jak ošidná je statistika a z ní snad nejvíce zkreslující jsou průměry. Takže i tady musíme počítat s tím, že prvňáčkové toho moc nepřečetli a starší žáci zase neměli na čtení moc času, protože museli pomáhat při práci na poli nebo v dílně, Jak to tehdy bylo zvykem, na čtení jim zbýval čas jenom v zimě